|
|
Molekulární detekce vybraných genových polymorfismů související s výživou (validace nutričipu)
TURKOVÁ, Kateřina
Laktózová intolerance je nejběžnější potravinovou intolerancí, vyskytující se celosvětově. Jedinci s laktózovou intolerancí nedokáží v tenkém střevě tvořit enzym laktázu, který umožňuje štěpit laktózu obsaženou v mléčných produktech. Nedostatečná tvorba laktázy může být geneticky podmíněná. V Evropské populaci byly nalezeny dva jednonukleotidové polymorfismy odpovědné za přetrvávání laktázové aktivity v dospělosti. Celiakie patří mezi autoimunitní onemocnění, které postihuje především sliznici tenkého střeva. Onemocnění je charakterizováno nesnášenlivostí gliadinu, který je součástí lepku. Intolerance vede k chronickému zánětu na sliznici tenkého střeva a tím dochází k chronickému průjmu, tukovité stolici, zvracení a únavě. Rozvoj celiakie je podmíněn přítomností genetické predispozice. Genetická predispozice je vázána na alely HLA systému. Konkrétně se jedná o haplotypy HLA-DQ2 a HLA-DQ8.
|
|
|
Kontrola kvality molekulárně biologických metod v transplantační medicíně
Kotrbatý, Jiří ; Kolesár, Libor (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Tato práce je zaměřena na popis zajištění kontroly kvality molekulárně-biologických metod používaných v transplantační medicíně, tedy metod HLA typizace. Kontrola kvality je součástí systému řízení kvality. Skládá se z několika prvků: validace, verifikace, interní kontrola kvality a externí hodnocení kvality. Každá zdravotnická laboratoř, včetně laboratoří zabývajících se HLA typizací, musí mít tyto prvky aplikovány do svého rutinního provozu. Validace se provádí před zavedením metody a ověřuje, zda je metoda vhodná pro zamýšlené použití. Verifikace je ověření, že validovanou metodu používáme správně v podmínkách laboratoře. Vnitřní kontrola kvality spočívá v analýze známých pozitivních a negativních vzorků a hodnotí přesnost a preciznost celého analytického procesu. V rámci externího hodnocení kvality se analyzují různé laboratoře stejný vzorek a jejich výsledky jsou vůči sobě porovnávány. Klíčová slova: HLA typizace, validace, verifikace, interní kontrola kvality, externí hodnocení kvality
|
|
|
Vyšetření HLA systému a KIR genů u dárců a příjemců kostní dřeně
Kroulíková, Zuzana ; Vraná, Milena (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
HLA a KIR geny dosahují vysoké míry polymorfismu v rámci lidského genomu. Proteinové produkty těchto genů hrají významnou roli při transplantacích hematopoetických kmenových buněk. Genetická shoda na úrovni HLA genů mezi recipientem a donorem představuje hlavní rizikový faktor přihojení transplantátu a následné úspěšné léčby. Z tohoto důvodu je nezbytná genotypizace donorů a recipientů indikovaných k transplantaci hematopoetických kmenových buněk. Za účelem vyšetření se využívají různé modifikace polymerázové řetězové reakce a přímé sekvenování, typizovány jsou geny HLA-A, HLA-B, HLA-C, HLA-DRB1 a HLA-DQB1 na úrovni high- a low- rozlišení. Na základě typizace těchto genů je aplikována tzv. 10/10 shoda při výběru vhodného donora v registru dárců. Při léčbě pacientů s diagnostikovanou akutní myeloidní leukémií zvyšuje pravděpodobnost potlačení relapsu onemocnění a obecné přežití pacientů KIR genotyp donorů, nejvyššího léčebného efektu dosahuje Cen-B/B dárcovský haplotyp. Z tohoto důvodu dochází k typizaci KIR pomocí polymerázové řetězové reakce, výsledný genotyp je porovnáván online kalkulátorem v IMGT/KIR databázi. Vybraní donoři jsou selektováni do skupin dle svého genotypu a jeho vlivu na výsledný efekt léčby. Studium polymorfních systémů a vývoj metod genetické typizace donorů a recipientů...
|
|
|
Vyšetření genetických predispozic pro celiakii v rodině s výskytem onemocnění diabetes mellitus 1. Typu
KUČEROVÁ, Klára
Celiakie patří mezi autoimunitní onemocnění, které postihuje především sliznici tenkého střeva. Onemocnění je charakterizováno nesnášenlivostí gliadinu, který je součástí lepku. Intolerance vede k chronickému zánětu na sliznici tenkého střeva a tím dochází k chronickému průjmu, tukovité stolici, zvracení, únavě a v neposlední řadě také neprospívání. Diabetes melitus I. typu je autoimunitní metabolické onemocnění, které se projevuje hyperglykémií (zvýšená hladina glukózy v krvi), která je důsledkem nedostatečného účinku inzulínu. DM I. typu se může u jedince vyskytovat jako samostatné onemocnění nebo může být sdružen s jinými autoimunitními onemocněními, jako je právě celiakie. Rozvoj celiakie je podmíněn přítomností genetické predispozice, ale z větší části je ovlivněn vnějšími faktory, například enviromentálními. Genetická predispozice je vázána na alely HLA systému. Konkrétně se jedná o haplotypy HLA-DQ2 a HLA-DQ8. Onemocnění se vyznačuje rozdílnými klinickými příznaky, kvůli tomu je jeho diagnostika v některých případech velice obtížná a mnoho pacientů diagnostikováno vůbec není. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo nastudování a následné shrnutí poznatků týkajících se onemocnění celiakie a diabetu mellitu I. typu (DMI). Z velké části se zde věnuji právě diabetu, celiakii a HLA systému. V případě celiakie jsem se zaměřila na její charakteristiku, diagnostiku, léčbu a její dědičnost. V případě diabetu jsem se zabývala jeho jednotlivými typy, léčbou a opět jeho genetickými predispozicemi. V závěru teoretické části popisuji samotný HLA systém a význam asociace DM I. typu s celiakií. Praktická část mé práce byla prováděna v genetické laboratoři GENLABS v Českých Budějovicích. Zde jsem se zabývala vyšetřením genetických predispozic k celiakii pomocí metody real-time PCR. Vyšetření je založeno na HLA typizaci rizikových alel, pomocí komerčně vyráběného kitu EliGene? Coeliac RT (DQ2, DQ8, DR4). Cílem praktické části bylo zvládnutí základních laboratorních metod jako je izolace DNA z periferní krve a bukálního stěru, měření koncentrace DNA, osvojení si metody real-time PCR, která slouží k určení rizikového HLA haplotypu a analýza získaných výsledků.
|
|
|
Genetické vyšetření HLA alel asociovaných k celiakii
SALZMANOVÁ, Kateřina
Celiakie je autoimunitní onemocnění, které je charakterizováno intolerancí gliadinu tvořící část lepku. Jeho nesnášenlivost vede k chronické zánětlivé odpovědi ve sliznici tenkého střeva s následnou malabsorpcí vyznačující se chronickým průjmem, tukovitou stolicí a neprospíváním. Celiakie je multifaktoriální onemocnění, podílí se na něm faktory vnějšího prostředí a genetické. Genetická predispozice je dána HLA alelami HLA-DQ2 (DQA1*05/DQB1*02) nebo DQ8(DQA1*0301/DQB1*0302) nebo HLA-DRB1*04. Toto onemocnění má řadu nespecifických klinických příznaků, proto většina pacientů není vůbec diagnostikována. Odhadovaný počet nemocných je až 50 000, avšak skutečnými pacienty je pouze 15 % z nich. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo shrnout poznatky o celiakii a molekulárně genetických metodách založených na PCR, které se využívají při diagnostice predispozic k celiakii. V teoretické části o celiakii se zabývám hlavně popisem, formami, diagnostikou, patogenezí a nemocemi asociovanými s celiakií. Dále jsem se zabývala popisem a nomenklaturou HLA systému a jeho asociací s chorobami. V závěru teoretické části jsem se věnovala molekulárně genetickým metodám založených na PCR (PCR-SSP a RT-PCR). Praktickou část bakalářské práce jsem prováděla v genetické laboratoři na Zdravotně sociální fakultě, Zemědělské fakultě a v GENLABS, s.r.o. v Českých Budějovicích. Zabývala jsem se HLA typizací alel asociovaných s celiakií. Vyšetření jsem prováděla metodami PCR-SSP pomocí kitu HISTO TYPE Celiac Disease od firmy BAG Health Care a RT-PCR pomocí kitu EliGene? Coeliac RT (DQ2, DQ8, DRB4). Cílem práce bylo osvojit si správnou laboratorní praxi v genetické laboratoři. Dále zavést a zoptimalizovat komerčně dodávaný kit pro vyšetření HLA alel asociovaných s celiakií na principu PCR-SSP. Vyšetřit již vyšetřené pacienty metodou RT-PCR. Porovnat obě metody z hlediska shody a náročnosti.
|
|
|
Vyšetření HLA systému a KIR genů u dárců a příjemců kostní dřeně
Kroulíková, Zuzana ; Vraná, Milena (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
HLA a KIR geny dosahují vysoké míry polymorfismu v rámci lidského genomu. Proteinové produkty těchto genů hrají významnou roli při transplantacích hematopoetických kmenových buněk. Genetická shoda na úrovni HLA genů mezi recipientem a donorem představuje hlavní rizikový faktor přihojení transplantátu a následné úspěšné léčby. Z tohoto důvodu je nezbytná genotypizace donorů a recipientů indikovaných k transplantaci hematopoetických kmenových buněk. Za účelem vyšetření se využívají různé modifikace polymerázové řetězové reakce a přímé sekvenování, typizovány jsou geny HLA-A, HLA-B, HLA-C, HLA-DRB1 a HLA-DQB1 na úrovni high- a low- rozlišení. Na základě typizace těchto genů je aplikována tzv. 10/10 shoda při výběru vhodného donora v registru dárců. Při léčbě pacientů s diagnostikovanou akutní myeloidní leukémií zvyšuje pravděpodobnost potlačení relapsu onemocnění a obecné přežití pacientů KIR genotyp donorů, nejvyššího léčebného efektu dosahuje Cen-B/B dárcovský haplotyp. Z tohoto důvodu dochází k typizaci KIR pomocí polymerázové řetězové reakce, výsledný genotyp je porovnáván online kalkulátorem v IMGT/KIR databázi. Vybraní donoři jsou selektováni do skupin dle svého genotypu a jeho vlivu na výsledný efekt léčby. Studium polymorfních systémů a vývoj metod genetické typizace donorů a recipientů...
|
|
|
Kontrola kvality molekulárně biologických metod v transplantační medicíně
Kotrbatý, Jiří ; Kolesár, Libor (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Tato práce je zaměřena na popis zajištění kontroly kvality molekulárně-biologických metod používaných v transplantační medicíně, tedy metod HLA typizace. Kontrola kvality je součástí systému řízení kvality. Skládá se z několika prvků: validace, verifikace, interní kontrola kvality a externí hodnocení kvality. Každá zdravotnická laboratoř, včetně laboratoří zabývajících se HLA typizací, musí mít tyto prvky aplikovány do svého rutinního provozu. Validace se provádí před zavedením metody a ověřuje, zda je metoda vhodná pro zamýšlené použití. Verifikace je ověření, že validovanou metodu používáme správně v podmínkách laboratoře. Vnitřní kontrola kvality spočívá v analýze známých pozitivních a negativních vzorků a hodnotí přesnost a preciznost celého analytického procesu. V rámci externího hodnocení kvality se analyzují různé laboratoře stejný vzorek a jejich výsledky jsou vůči sobě porovnávány. Klíčová slova: HLA typizace, validace, verifikace, interní kontrola kvality, externí hodnocení kvality
|
|
|
Využití metodik molekulární biologie pro určování polymorfizmu HLA antigenu
Brožová, Jitka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Trošan, Peter (oponent)
Komplex HLA (Human leukocyte antigen) je rozsáhlý genový úsek nacházející se na krátkém raménku chromozomu 6. Skládá se ze tří regionů, I. a II. region kódují geny HLA I. a II. třídy, ve III. regionu se nacházejí geny komplementu, TNFα a další geny, které nejsou evolučně a funkčně spojeny s geny HLA. HLA geny I. a II. třídy kódují povrchové glykoproteiny, které ve svém vazebném místě prezentují peptidy buňkám imunitního systému. HLA geny jsou spojovány s mnoha autoimunitními a infekčními nemocemi, i když mechanizmy těchto asociací jsou většinou zatím neznámé. HLA fungují jako silné transplantační antigeny, tudíž představují velkou překážku při alogenních orgánových transplantacích a transplantacích krvetvorných buněk. K zabránění rejekce transplantovaného orgánu, je nezbytné, aby se tkáň dárce shodovala v HLA genech tkáně příjemce. Určení shody dárce s příjemcem je prováděno pomocí HLA typizačních technik. HLA typizace se dnes ve většině laboratoří v Evropě a USA výlučně provádí metodami molekulární biologie. Mezi tyto metody řadíme tři hlavní techniky založené na polymerázové řetězové reakci (PCR), PCR se sekvenčně specifickými primery, PCR se sekvenčně specifickými oligonukleotidovými sondami a sekvenování. Metody molekulární biologie jsou přesnější, citlivější a mají větší rozlišovací schopnost...
|
host ::
RSS.